MVE - malá vodní elektrárna. V roce 1995 jsme založili sdružení čtyř fyzických osob pro provoz malé vodní elektrárny na lokalitě "Šebelův mlýn" v Husinci na řece Blanici.

      Další zakládající členové jsou:

pan Pavel Schiezslživnostník v oboru truhlářské výroby
pan Petr Schieszlelektrikář s §6, 7, 8 vyhl. 50 pro NN i VN
pan Petr Zaumüllerstavební dozor na MÚ

      MVE jsme dali do provozu v roce 1998. Stručný popis daného řešení v pořadí jak jednotlivá zařízení následují po proudu vody:
  1.       Technologická část MVE začíná vytvořením (resp. zachováním) rybochodu u levé strany jezu. Rozměry rybochodu byly spočítány na podkladě vzorce:
    Vzorec
          Praktickým měřením rychlosti vody bylo na místě zjištěno, že současný rybochod této podmínce s rezervou vyhovuje pro sanační průtok 622 l/s.
  2.       Jez je stávající, ve vlastnictví rodiny Šebelů. Jez byl pročištěn od vzrostlých stromů, zabezpečen lomovým kamenem a opravena betonová deska na koruně jezu.
  3.       Vtokový objekt do náhonu byl postaven na svém původním místě a v původní velikosti dle výkresu z roku 1934. Vtokový objekt je řešen stavidlem se šroubovicemi. Ruční pohon stavidla má uzamykatelné kolo na řetěz. Kolo je přístupné z cesty. Rozměry stavidla jsou 2500 x 1000.
  4.       Náhon byl v celé délce proklestěn a vyčištěn, aby pojal 1,3 m3/s vody při rychlosti 1 m/s.
  5.       Jalový přepad č.1 na obecním rybníku u Šebelova mlýnu bylo nutné upravit takovým způsobem, aby přelivná hrana přepadu byla na stejné výškové úrovni jako stávající betonová hrana jalového přepadu v MVE. Stávající profily U č.70 byly nastaveny o 20-cm z každé strany a dřevěné fošny jsou zajištěné průvlečnou tyčí se zámkem, aby nemohl nikdo nepovolaný svévolně zvedat nebo snižovat hladinu rybníka.
  6.       Vedle jalového přepadu č.1 byl vytvořen cca 2,5m dlouhý bezpečnostní přepad s odvodem vody za přepad č.1. V případě selhání funkce MVE, se největší část odvádí tímto přepadem, jehož přelivná hrana je cca 4 cm nad nulovou úrovní hladiny.
  7.       Na konci rybníka jsou mechanická jemná česla před vstupem vody do kašny. Česla jsou vybavena el. pohonem a doba chodu a stání je řízena z PLC.
  8.       Na vstupu vody do kašny je ruční stavidlo. Ovládací kolo stavidla se uzamyká řetězem.
  9.       Na objektu MVE byla opravena střecha, aby do objektu nezatékalo. Stávající turbína byla v dezolátním stavu a byla proto demontována. Na její místo přišla nová kolenová Francisova turbína HG1. Turbína HG1 má koleno se savkou otočené dovnitř strojovny oproti původnímu stroji. Původní savka byla zkorodovaná a byla proto zaslepena. Nová savka byla provedena ze zkružených plechových částí svařením. Turbína HG2 je kotlová Francisova turbína, umístěná za HG1 v podélné ose strojovny.
          Jmenovité výkony:
    HG1 - 35kW
    HG2 - 11kW
  10.       Odtok z MVE byl v celé délce proklestěn a vyčištěn, aby nedocházelo k nežádoucímu zvyšování hladiny za MVE.
  11.       Systém řízení MVE prošel svým vývojem. Hned po uvedení do provozu v 1998 byl proces řízení optimalizován, tak jak ukázaly "životní" zkušenosti v reálném provozu. Během již zcela stabilního provozu, došlo však v roce 2002 při povodních k úplné likvidaci el. rozvodů včetně PLC pro řízení. Na začátku 2003 byla MVE uvedena provizorně do provozu tak, aby s co nejmenšími náklady byla schopna vyrábět při jarní vodě, která je na této lokalitě významná.
  12.       Na začátku roku 2005 pak byl vyměněn řídící systém za jiný s novými možnostmi:

    1. rozšířené možnosti měření: výkon, otáčky, hladiny, teploty, počty najetí - přívodu MVE, HG, česlí, regulačních věnců turbin
    2. možnost dálkového sledování a ovládání z jakéhokoliv PC, které je vybaveno modemem
    3. automatické posílání SMS s údaji o poruše
    4. automatické posílání SMS s denními údaji o provozu
    5. automatické posílání SMS s týdenními údaji o provozu
    6. automatické posílání SMS se 1/4-letními údaji o provozu


  13.       Na konci roku 2012 byla vyměněna celá elektroinstalace v souvislosti se zapojením vylepšeného řízení 2 Francisových turbin s dalšími možnostmi:

    1. přidáno čidlo hladiny v rybníku i v odtokovém kanálu
    2. zařazen do programu PLC automatický sběr dat do databáze pro 840 bodů představujících po 5 % všechny kombinace společného chodu HG1 a HG2
    3. vytvořen software pro skupinový regulátor v PLC, který řídí najíždění, odstavování a optimální rozvržení výkonů při pararelním chodu obou hydrogenerátorů na HG1 a HG2
 
Nabyté zkušenosti dále zúročujeme při provádění repasí stavebních částí MVE, strojních zařízení a elektročástí včetně měření a regulace pro stávající nebo budoucí "elektrárníky".

Jedním z problémů, ke kterému jsme se vždy dostali, bylo stanovit optimální otáčky turbiny. Existují různé empirické vzorce, dá se najít software zabývající se touto tématikou, ale nikdy jsme nenabyli jistoty, že stanovené otáčky, jsou ty s nejlepší účinností a tedy s maximální výrobou příslušné MVE. To nás nakonec vedlo k zakoupení rekuperačního měniče otáček. Tímto zařízením proměříme turbínu v rozsahu 0 - 100% otevření při různých otáčkách. Jsme schopni optimalizovat každý typ turbiny v rozsahu 1 - 45 (60) kW. Bonusem uvedené metody je, že majitel MVE přímo vidí na svém měření přínos v kW, protože měnič je napojen z jedné strany na generátor a z druhé na stávající obvody MVE.