To, že dokumentace je důležitá část elektrotechnického zařízení jsem poznal hned v začátcích mé inženýrské praxe. Nastoupiv s červeným diplomem v kapse jsem dva roky "nosil tašku" panu Ferdinandovi Marxovi - předák na oddělení rozvodu proudu v cechu energetika. Ač jsem na to tehdy "pochopitelně" nadával, tato praxe mě ovlivnila na celý život. Jemu a panu Františku Štindlovi, patří mé poděkování. Pan Štindl - mistr v elektroúdržbě energetiky mě zase zasvětil "do tajů" práce v kanceláři a u rýsovacího prkna.
      Jak je vidět, základy projektování fy EpS se datují od cca 1983, kdy přišly na svět první útržky něčeho, co se dalo nazvat elektrotechnická dokumentace. Mezitím jsem se stal vedoucím oddělení rozvodu proudu, ale projektování bylo v podstatě to, co mě bavilo.
      Jako asi každý v tomto oboru, jsem začal přejímat své vzory. V energetice byla tehdy vedoucí firmou fa EZ Praha. Její projekty jsem se snažil napodobovat, neboť tato dokumentace měla již tehdy přesný řád a léty vyzkoušená pravidla. Co jsem se naučil, bylo to, že projekt by se měl ideálně skládat z těchto částí:
  • Technická zpráva
  • Rozpis materiálu
  • Kabelové listina
  • Jednopólová schémata
  • Liniová (řádková) schémata
  • Montážní schémata
  • Konstrukční schémata
  • Dispoziční schémata

      Toto je ideální stav, ke kterému jsem se snažil vždy dojít. Postup byl takový, že napřed byly dohodnuty jednopólové výkresy. Načrtly se liniáky na papír a po odsouhlasení se vytvořila montážní schémata. Mezitím se tvořily konstrukční výkresy, dispoziční výkresy atd. Prakticky hotové projekty se "už jen" překreslily tuží na pauzák, dodělala se technická zpráva, rozpisy materiálu, kabelové listiny a hurá do desek. I při nejlepší vůli měla dokumentace hned zpočátku chyby. Základní nedostatek byl ve velké pracnosti takové dokumentace, takže se různě šetřilo a prováděla se tzv. typová schémata platná pro více pohonů, ale jen s jedním výkresem. Změny na jednom pohonu se pak různě dokreslovaly do základního typu, takže vznikaly indexy a), b), c) až se nikdo časem nevyznal, co k čemu patří. Jakákoliv změna po odevzdání projektu se už jen stěží dostala do všech výše uvedených částí dokumentace. Ale udržet už jenom liniová a montážní schémata aktuální, bylo mnohdy nelehké. Různě jsme stříhali pauzáky, bychom tam dolepily průsvitnou papírovou páskou nové prázdné části, kam se mohlo dokreslit nové zařízení. S tím pochopitelně souviselo nekonečné škrábání žiletkou po pauzáku, by byly odstraněny nepotřebné části výkresu.
      Proto jsem nadšeně přivítal aktivitu píseckého Chemoprojektu, od kterého jsme zakoupili kreslící program "ELCAD". Jednalo se o jakousi úpravu OrCadu pro obecné elektrotechnické výkresy. Práce s ním z dnešního pohledu nebyla lehká, nicméně se odstranily dva výše jmenované prvky: pauzák a tuž.

Výkresy vypadaly asi takto:


Jednopólové schéma
Jednopólové schéma

Liniové schéma
Liniové schéma

Montážní schéma
Montážní schéma


      Elcad měl obrovskou výhodu, že uměl velké výkresové formáty vytisknout na tiskárně A4 nebo A3. Každá část výkresu na A3 byla vykreslena s přesahem, takže stačilo i nerovně nůžkami ustřihnout a slepit třeba A0. Problémem byl třeba text otočený o 90 stupňů, místo kružnic se kreslily 6-ti úhelníky atd. Výhodou byla tvorba maker, knihovna značek a slušná rychlost programu na tehdejších PC. Aktivně jsem tento software používal od 1990 do 1994.
      Doba šla dál, programy toho nabízely stále víc a tak jsem provedl nový výběr a volba padla na DesignCad a sice verze pro DOS č.6. Software i s českým manuálem prodávala fa ENERGOPROJELT Praha a.s. Software to byl skutečně vynikající. Pro elektrikáře bylo kreslení na zcela dokonalé úrovni. Trochu problémy s českými fonty, ale zůstal mi po něm jen tento manuál:

Design Cad 2

      Windows se totiž draly na výsluní a slibovaly nemožné. Nezbylo, než pořídit si DesignCad verze 7. Ten jsem ještě rozběhl a tady jsou ukázky pohledu na obrazovku s programem:

Design Cad 7
a rovněž montážní schéma:

Montážní schéma


      Verze 7 sice možná nebyla tak dokonalá jako verze 6 pod DOSem, ale vzhledem ke sjednocování software pod Windows s okny, se schránkou, stejnými fonty atd., byla rozhodně pokrokem. "Malování" výkresů, kreslení v měřítku a všelijaké možnosti grafické úpravy už byly na vrcholu. Člověk byl štasten. Produkt dodávala fy ARCADEA, včetně českého manuálu a podpory na telefonu.
      Samosebou to ale bylo pořád jen dokonalé "kreslítko". Chtělo to něco víc. Něco, co zvýší produktivitu a nebude to jen elektronické malování. Řešení jsem nalezl u firmy 3Z Systéms v podobě nadstavby DC El-Pro. S koupí nadstavby souvisela koupě verze DesignCadu 2000. Tvůrce nadstavby Ing. Zavadil se ukázal jako velice vnímavý a dokázal upravovat další možnosti dle potřeb zákazníka. To bylo v roce 1999, kdy jsme prováděli projekt 22kV rozvodny Č.B.-Střed. Projekt sestával z cca 580 výkresů. Na základě nadstavby tiskárna tiskla všechny výkresy z udaných adresářů sama. V závěru projektu došlo k záměně typů ochran: nebylo problém provést změnu na prvním výkresu, pak se usadit pohodlně do židle a nechat program projíždět jednotlivé adresáře, vyhledávat příslušné soubory a provádět patřičné změny. To bylo v době, kdy majitelé "nejrozšířenějšího CADu" neměli ponětí o současné práci na více otevřených výkresech o tisku ani nemluvě. S touto platformou vznikly velké projekty jako zapouzdřené 22kV a 6kV rozvodny v Plavu a ve Škodě Plzeň.
      Ještě v roce 2001 jsme zakoupili verzi DesignCad 3D MAX, protože slibovala některé výhodné funkce pro práci s rastry. Bohužel ale tato verze pracovala jiným způsobem s čárovou mřížkou, na kterou jsme zvyklí, takže jsme i nadále pracovali s verzí DC2000 + DC El-Pro. S různými verzemi DesignCadu jsme tedy pracovali od 1994 do 2002. Jako doplňkový software jej však používáme dodnes.

Ukázka DC2000 + DC El-Pro:
Ukázka DC2000 + DC El-Pro


      Počátkem roku 2002 nazrál čas a já stál opět před výběrem nového software. Tentokráte to měl být program šitý zcela a pouze pro elektrikáře a zejména měl mít funkce pro bezchybné zpracování rozpisů materiálu a kontroly odkazů cívek a jejich kontaktů. V tom byl totiž největší kámen úrazu při práci s DC, neboť rozpisy sice nějak šli vytvářet, ale jednodušší to bylo ručně v Excelu. Bohužel se člověk neubránil nějaké chybičce a už vůbec bylo komplikované materiálové seznamy členit po kusech s umístěním a po typech s výrobci. Takto si to logicky přály montážní firmy, neboť jiný rozpis potřebuje montér při montáži např.: potřebuje si nafasovat materiál na pole rozváděče, které jde vybavovat, jiný rozpis potřebuje nákupčí. Nákupčí zase potřebuje mít součty materiálu od jednoho typu a výrobce. A oba typy musí samosebou vykazovat shodné počty a shodný materiál.
      V květnu 2002 jsme zakoupili software PC Schematic Elautomation. Nelze nic než dodat, že je to přesně ono. Dánský výrobek má českou podporu u firmy CADWARE. Ing. Klauz, který v CZ provádí distribuci, počeštění a podporu programu Vám vždy ochotně naslouchá a byť firma dánská, tak máte naději, že Vaše případné náměty budou vyslyšeny.

Současná skladba projektů EpS:
Současná skladba projektů EpS

     Na ukázku pár obrázků z klasické struktury projektu:

Titulní strana:
Titulní strana


Obsah svazků listů:
Obsah svazků listů


Technická zpráva:
Technická zpráva:


Výpis materiálu po typech:
Výpis materiálu po typech


Kontakty na dodavatele:
Kontakty na dodavatele


Výpis materiálu po kusech:
Výpis materiálu po kusech


Titulní strana skupiny (svazku):
Titulní strana skupiny (svazku)


Za každou titulní stranou je obsah této skupiny:
Za každou titulní stranou je obsah této skupiny



      Následují konkrétní liniová schémata, montážní atd.

      Za zmínku stojí ukázka rozložení přístrojů v rozváděči. Při zadání rozváděče a čísla pole se totiž sami vygenerují čelní pohledy na přístrojovou náplň:

Rozložení přístrojů

      Součástky jen rozložíte, aby se vešly do skříně a hotovo. Takových "automatů" je v programu celá řada. Pro projekci, která má široké pole působnosti na poli elektrotechnické dokumentace je důležité, že program je skutečně velice univerzální: od domovních instalací až k PLC. Další neuvěřitelnou skutečností je rychlost, spolehlivost (vůbec to nepadá) a velikost celého projektu v jednom souboru. Program pracuje s interním ZIPem, takže projekt, jehož ukázky jsou zde použity, představuje 590 stránek (A4, A3 a 4xA3V) a jeho velikost je 1,5MB. Tedy téměř na jednu disketu!!! Nic, nebudu dál činit propagaci tomuto produktu a končím s tím, že na projektovou dokumentaci je třeba se skutečně dívat jako na:

součást elektrického zařízení a takto k ní i přistupovat.